Jmenuji se Marcela Holubová a vždycky jsem byla zvyklá organizovat, plánovat, řešit problémy a hledat řešení.My name is Marcela Holubová and I’ve always been used to organising, planning, solving problems and finding solutions.
V profesním životě jsem se věnovala administrativě, organizaci práce a podpoře podnikatelů. Jako online a externí asistentka jsem pomáhala firmám fungovat efektivněji a jejich majitelům vytvářet prostor pro důležitá rozhodnutí.Professionally, I worked in administration, work organisation and supporting entrepreneurs. As an online and external assistant I helped companies run more efficiently and gave their owners room for important decisions.
Jenže pak přišly situace, na které mě žádná pracovní ani životní zkušenost nemohla připravit.But then came situations no work or life experience could have prepared me for.
Můj manžel Martin prošel velmi vážnými onemocněními. Nádorem na mozku, onemocněním krvetvorby a následně transplantací kostní dřeně.My husband Martin went through very serious illnesses. A brain tumour, a blood disorder and then a bone-marrow transplant.
A já jsem se ocitla v roli, kterou jsem si nikdy nevybrala. V roli člověka, který pečuje o svého nejbližšího.And I found myself in a role I never chose. The role of someone caring for their closest person.
Když Martina po transplantaci kostní dřeně propustili domů, dostala jsem několik stran instrukcí. Jak připravit domácnost. Jak vařit. Jaká hygienická opatření dodržovat. Na co si dávat pozor.When Martin was discharged home after the bone-marrow transplant, I was given several pages of instructions. How to prepare the home. How to cook. Which hygiene rules to follow. What to watch out for.
Byly to důležité informace. Ale žádný papír vás nepřipraví na všechny emoce, nejistotu, odpovědnost a každodenní rozhodování, která přicházejí.It was important information. But no piece of paper prepares you for all the emotions, uncertainty, responsibility and daily decisions that come.
Najednou neřešíte jen nemoc. Řešíte celý život.Suddenly you’re not dealing with an illness. You’re dealing with a whole life.Fungovala jsem naplno. Zařizovala, organizovala, pečovala, hledala informace a snažila se všechno zvládnout. Jela jsem jako voják. Protože jsem měla pocit, že musím.I ran at full speed. Arranging, organising, caring, searching for information and trying to manage everything. I kept going like a soldier. Because I felt I had to.
Až později jsem si uvědomila, kolik sil mě to stálo. Když pečujete o druhé, můžete velmi snadno zapomenout sami na sebe.Only later did I realise how much it had cost me. When you care for others, it’s very easy to forget about yourself.
Dnes vím, že stejně důležité jako pečovat o blízkého člověka je neztratit při tom vlastní zdraví a sílu.Today I know that it’s just as important as caring for a loved one not to lose your own health and strength along the way.
Protože nechci, aby se o vážných onemocněních mluvilo jen prostřednictvím diagnóz, lékařských výsledků a prognóz. Chci otevírat i to, co se děje doma. Mezi partnery. V rodině. V hlavě člověka, který pečuje a snaží se všechno zvládnout.Because I don’t want serious illness to be talked about only through diagnoses, test results and prognoses. I want to open up what happens at home, too. Between partners. In the family. In the mind of the person who cares and tries to manage it all.
Chci sdílet naše zkušenosti, otevírat skutečné otázky a připomínat, že i pečující potřebují pochopení, podporu a prostor pro sebe.I want to share our experience, ask the real questions and remind people that carers need understanding, support and space for themselves, too.
A zároveň chci lidem ukazovat, že každá životní etapa může přinášet nové možnosti. Právě proto se dnes věnuji nejen osvětě, ale také vzdělávání, konzultacím, zdravému stárnutí a projektům, které přinášejí radost.And at the same time I want to show people that every stage of life can bring new possibilities. That’s why today I work not only on raising awareness, but also on education, consulting, healthy ageing and projects that bring joy.
Možná to na první pohled vypadá jako několik různých světů. Pro mě ale mají společný smysl.At first glance it may look like several different worlds. But for me they share one purpose.
Žít aktivně. Učit se nové věci. Nebát se změn. Nezapomínat na sebe. A nacházet radost i v obyčejných chvílích.Live actively. Learn new things. Don’t fear change. Don’t forget yourself. And find joy in ordinary moments.